Vítejte na mém blogu !



Upíří příběh 3.kapitola

22. dubna 2012 v 10:18 | Danuš |  Upíří příběh

3.kapitola


Ráno se probudila s pocitem krásného dne.Cesta do školy jejím autem nebyla nepříjemná byla naopak krásná mohla si v hlavě urovnat myšlenky.Takže zaprvé upíři existují.Zadruhé kdyby nebylo Sebastiana tak by už byla svačinka.A za třetí už neví jestli ještě někdy uvidí ty krásné zelenošedé hypnotizující oči Sebastiana.Do školy přišla včas hned se k ní kámošky hlásili a vyprávěli o večírku.Anděla jim chtěla říct o upírech ,když v tom zvonilo.Sedla si na své obvyklé místo a modlila se ,aby Kristián chyběl.Už pět minut hodiny přemýšli o upírech jak je to vůbec možné.Vždyt dotedka byli jen v hloupých příbězích.Možná se jí to jed zdálo a odřeniny má z toho jak se na večírku opila,ale kdyby se opila tak by jí to její kámošky zajisté vyprávěli. Otočila se na Kristiánovu židli a viděla Kristiána.Vždyt si ani nevšimla jak procházel.No jasný vždyt je to upír upíři jsou rychlí.,,Ahoj Andělo můžu si s tebou o včerejší noci promluvit?" zeptal se.Nevypadal jako v noci.Barvu kůže neměl bílou jako smrt byl dokonce trochu opálený.Jeho oči byli plné života. Musí se nějak přeměnovat ,ale jak?Co to spouští? ,,Ano můžeš." řekla naštvaným hlasem. ,,Chápu tě máš všechny důvody bejt naštvaná.A já taky.Můj bratr mě nachytal v nejlepším.Ale možná je lepší,že jsi naživu.Aspoń si s někým normálním můžu popovídat." Anděla měla výraz jako,že to se mnou nechce řešit.Ani se jí moc nedivím.Chtěl jsem ji zabít!Co jsem to za člověka?Počkat já nejsem člověk.Jsem upír.Ovládají mě mé instinkty.Asi bych měl poděkovat Sebastianovi ,že po mě zahlazuje stopy. ,,Slíbíš mi něco Andělo?"řekl jsem naléhavým hlasem.Viděl jsem jak jsou její zelené oči smutné nevěděl jsem proč. ,,Co ?" řekla s neslušným tónem. ,,Omlouvám se ti ,že jsem tě chtěl sníst.A děkuju ,že mě Sebastian zadržel.On mě vždycky hlídá.Někdy mě to otravuje. a.." nedořekl jsem ani větu a učitelka mě vyrušila ,,Kristiáne!Nevyrušujte!Víte vůbec co berem?" v duchu jsem se zamyslel nevim.Jasně ,že nevim ani co je to za hodinu. ,,Nějakou těžkou látku ?" řekl jsem formou otázky. Učitelka nasadila ironický výraz. ,,Ne.Opakujeme.Co jsme probrali minule. Jestli nebudete dávat pozor nadále u mě proletíte!To vám garantuji." pohrozila mi.Podíval jsem se na ní s provilým obličejem a ona se usmála.Žádná mi nikdy neodolala a ani ona.Proč se učit,když můžu dělat oči a mít dobré známky.Celej konec hodiny jsem přemýšlel nad lidma kolem sebe a jejich oblečení copak se jim to líbí?Je to tak strašně nepohodlné.Asi si budu muset zvykat na tuhle dobu.Po škole jsem utíkal za Andělou chtěl jsem si s ní o včerejšku promluvit kvůli Sebastianovi. Letmě jsem se dotkl jejího ramene a ona mi řekla ,,Fakt mě už přestan děsit.Aspoń mi řekni ,že jsi za mnou.Děkuju,, je na mě tak nepříjemná ,ale já si to zasloužím. ,,Víš jestli máš otázky tak se ptej?" Měřila si mě pohledem ,,Mám pár otázek ,ale nikam kde nejsou lidi s tebou nepudu.Jednou mi to stačilo." zasmál se a ona viděla jeho tesáky.Nebyli tak velké jako v noci ,ale pořád ji děsily. ,,Sedneme si na lavičku?" pokynula mi a sedla si co nejdál ode mě.Bála se mě vycítiljsem to z jejích očí a pohybů. ,,Takže zaprvé jaktože můžeš být na sluníčku?Upíři přece shoří ne?" řekla mi.
,,Když používáš určitý druh bylin tak tam můžeš být." udiveně koukla a chrlila na mě další otázky. ,,Proč jsi mě chtěl zabít?co jsem ti udělala?" Provinile jsem se podíval na její hrdlo.Měla ho zakryté leopradím šátkem.Aspoń mě to nebude lákat.A ty její lokny a prstýnky vypadá jak anděl. ,,Víš nic jsi neudělala.Ale tak krásně voníš.A byla jsi na mě milá.A bavila jsi se se mnou hned.Ani jsi mě nechtěla poznat.Víš u lidí si musíš dlouho získávat důvěru." Aha takže chyba je v tom ,že jsem moc důvěřivá.Pomyslela si Anděla. ,,A jaktože jsi byl tak bílý najednou a měl jsi tak žíznivé oči?Čím to je?" se strachem se zeptala. ,,Když se naladíš na instinkt lovu.Tak se tvé tělo přizpůsobí.To jsi sama viděla." s pobavením se tomu zasmál. ,,A Sebestian tady bydlí?" To mě zaskočilo.Proč se ptá na mýho starýho nudnýho bratra.Sice je o tři roky starší ,ale 668 let není málo.V duchu jsem se tomu zasmál. ,,Sebastian nikde nebydlí za těch 650 upířích let.Nikdy nebydlel dýl jak rok.Neumí se přizpůsobit ,ani elektřině.To byla pro něj novinka.Bojí se lidí.Ale jestli s ním chceš mluvit tak tě za ním dovedu,ale nevím jestli tady ještě je.Ale udělala jsi na něj dojem.Říkal ,že by tě byla škoda sníst." Anděla se na mě podívala s rozzářenýma očima. ,,Víš pokud uvidíš tvého bratra tak mu za mě poděkuj." ,,Poděkuju ,ale kdybys viděla bratra jak mě zmlátil kvůli tobě.Nikdy v životě jestli je tohle život jsem ho neviděl tak naštvanýho." Zamyslela se to je mu tolik? ,,Kristináne jak se člověk stane upírem?" Achjo doufám ,že se nechce stát upírem,ale není to špatný.Mohl bych mít holku tu nejhezčí holku navěky.A navíc by odešlo to nutkání zabít ji.Mám nápad dnes ji pozvu k sobě a tam ji přeměním.Sebastian ji nezabije líbila se mu přece. ,,Co takhle kdybys se mnou šla dnes navštívit Sebastiana a odpovíme ti na tvé vtipné otázky." Zasmál se a ukázal své krásné bílé tesáky.Viděl ,že najednou ožila.Byl rád miloval ji ,ale ne natolik,že by nebyl schopný ji visát.To byl jeho největší sen ochutnat její krev,ale ne ji vysát Sebastian by to nedovolil.Šli mlčky vedle sebe Anděla si od něj držela přirozený odstup bála se ho pořád nemůže zapomenout na tu noc ,která měla bejt její poslední a co ,když Sebastian odejel?A Kristián mě zabije?Ale vidět Sebastiana a bejt v jeho blízkosti a cítit to vzrušení,tu radost a zmatek zároven to jí za to stálo.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama