Vítejte na mém blogu !



Zakázaná láska-2.část.

26. června 2012 v 13:39 | Danuš |  Zakázaná láska-příběh

2.část :)

Na nebi bylo pár mráčků. Doufám ,že nebude bouřka.Ikdyž bouřky mám ráda, cítím se tak volně, ale nechci zmoknout.Už takhle je tenhle den divný.Pořád nedokážu pochopit jakto ,že mě Bill našel? On snad nakupoval?Nebo jen šel okolo? Tak dobře možná jsem jen paranoidní.Je to jen náhoda jen se šel projít po obchodním centru ba hůř. Možná tam měl rande s nějakou holkou z naší školy.S nějakou hezkou.Ale proč by mi to mělo vadit? Když ho ani neznám. Možná je to tím jak krásný je. Tak moc se mi líbí. Až jsem paranoidní. Najednou jsem ho uviděla. Je to jen sen? Nebo přelud?Co by dělal v lese ve stejnou dobu jako já?Alice jen se ti to zdá.Opakovala jsem si. Dokola a dokola.Ale čím víc se přibližoval tím víc vypadal skutečně. Myslela jsem si ,že se mi to jen zdá ,ale čím byl blíž tím víc byl skutečný.Začalo mi tlouct srdce jako na poplach.Jakoby ho uslyšel a otočil se na mě , vypadal vcelku normálně. Vůbec nebyl překvapený, že mě tu vidí. Jakoby to bylo normální chodit navečer sedat do lesa a dumat. Možná to je normální, ale o společnost jsem tu nikdy nestála.Nevim kde se to ve mě vzalo ,ale najednou jsem na něj promluvila ,,Počkej." zastavil se , byl pořád otočený ke mně.Běžela jsem k němu ,ale zakopla jsem a letěla přímo na něj.Zachytili mě jeho paže.Celá jsem se zachvěla ten dotyk mnou projel. Cítila jsem vzrušení.Sametovým hláskem promluvil ,,Víš, jsi hrozně nešikovná." začervenala jsem se.Měla to být urážka? Nebo si mě jen dobírá? Koukla jsem mu do očí a zachytila jeho pohled. Byl uhrančivý.Najednou jsem vyhrkla. ,,Nevyznám se v tobě. Znám tě jenom jeden den. A už jsi mě zachránil ráno ve škole před káráním a poté ještě v obchodním centru, když jsem omdlela a nyní jsi tady. Není to nějako hodně náhod na jeden den?" Koukl se do země a začal mluvit. ,,To je těžký víš." s nepochopením jsem řekla ,,Co je na tom těžkýho?"Podívala jsem se mu do očí a čekala kdy mi to vysvětlí.Najednou zesmutněl. ,,Trochu se za sebe stydím, ale já jsem ráno prostě nechtěl rozvolat rozruch. Tak jsem šel dýl do školy. A v šatně tě potkal. A do obchodního centra jsem šel jen proto, abych si nakoupil nějaké sešity a pak nějaké oblečení. A ty jsi tam ležela bezvládně. Chvíli jsem byl v šoku, ale pak jsem poznal, že jsi omdlela a toho tvého kamaráda Kubu jsem viděl v KFC ..myslím tak jsem za ním s tebou šel." všechno to dávalo smysl, zmohla jsem se na pouhé ,,Aha." Zasmál se a rozloučil se se mnou. ,,Zatím." To by tedy dlouhý a divný rozhovor. Pomyslela jsem si.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kata Kata | 8. srpna 2012 v 20:53 | Reagovat

pěkný příběh jen tak dál 8-)

2 Dančour Dančour | Web | 14. srpna 2012 v 0:33 | Reagovat

Děkujůů :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama